V sobotu 24, července 2021 se u obecního úřadu a hasičárny konala malá slavnost. Sešli se hosté z krajského i okresního vedení hasičů, byly pozvány okolní hasičské sbory, spřátelení hasiči z polskiej sráži požárnej z Golečeva a Chludova, předseda sdružení Orlicko P. Fiala, vedení obce, projektanti, stavební dozor i zhotovitelé nové stavby minimuzea.
Bylo to asi poprvé v historii naší obce, kdy jsme slavnostně otvírali muzeum. Hasičské minimuzeum. Abychom si připomněli odkaz našich předků a také se pochlubili tím, co nám po nich dodnes zůstalo zachováno a co nekořští hasiči zrenovovali tak, abychom se tím mohli chlubit. O první historické stříkačce, po jejímž zakoupení obcí Nekoř v roce 1874 došlo k zřízení družstva stříkačníků a následně k založení sboru dobrovolných hasičů, i o té následné druhé, zrekonstruované z roku 1909, které tam jsou vystaveny, je krátká zmínka na konci tohoto článku. Podrobněji byla historie nekořského hasičského sboru i stříkaček popsána ve zpravodaji z října 2019, když v tom roce hasičský sbor Nekoř slavil 145. výročí.
Starostou obce J. Pomikálkem byly pospány postupné kroky vzniku i výstavby nové obecní budovy, starostou hasičského sboru V. Lehkým pak historie a hlavně postup renovace koněspřežné stříkačky z roku 1909.
Když v roce 2017 vedení nekořských dobrovolných hasičů přišlo s návrhem renovace hasičských pokladů dobře schovaných v staré hasičárně v Údolí, kde o nich kromě hasičů málokdo věděl, bylo to zastupitelstvem obce přivítáno. Podařilo se jim na renovaci sehnat dotaci z Pardubického kraje a samozřejmě přišli také s tím, zda by i obec na nákladnou opravu nepřispěla. V zastupitelstvu přitom zazněla myšlenka, že když už se budou na renovaci stříkačky vynakládat takové prostředky, bylo by vhodné, aby nebyla zase zavřena někde ve schované hasičárně, ale aby mohla být lidem na očích. A začalo vymýšlení, dohadování, nápady a návrhy, zamítnutí některých návrhů, vybíralo se místo i vzhled přístřešku na hasičské stříkačky, jak jsme tomu od začátku říkali…. s něčím přišli stavební inženýři z naší stavební komise, některé věci se zase nelíbili hasičům, třeba tvar a některé detaily střechy se několikrát měnily. Hledalo se optimální řešení, aby stříkačky byly dobře vidět, ale na druhou stranu aby byly také ochráněny před vandaly a nenechavci….. Výsledkem byla stavební dokumentace nekořských projektantů Ing. Pavla Smejkala a Ing. Josefa Buryšky, kterou jsme se rozhodli zrealizovat. Zkoušeli jsme hledat i možnost získání dotace na tuto stavbu prostřednictvím Mas Orlicko, ale o dotační titul venkovská muzea v PVR MZe neměl kromě nás nikdo jiný na území „masky“ zájem a tak nakonec nebyl otevřen.
Ve spolupráci s firmou Forenta z Ústí nad Orlicí, která prováděla i stavební dozor, bylo vyhlášeno výběrové řízení, vybrán zhotovitel Stavební firma Novotný z Letohradu a výsledek je dnes vidět vedle obecního úřadu.
Do slavnostního otevření se ta stavba nazývala „Přístřešek na hasičské stříkačky“ , od toho dne to je „Hasičské minimuzeum“.
A co dodat na závěr – možná jen, že celkové náklady k dnešnímu dni činí 1 345 000 Kč. Pro pořádek musím dodat, že skulpturu hasiče na zadní straně minimuzea si hasiči hradili sami…
Je třeba poděkovat všem, kteří se na této stavbě od počátku až do přípravy této slavnosti podíleli. A jak se již před tím při výstavbě u minimuzea zvědavě zastavovali turisté i kolemjdoucí s otázkou, co to je za stavbu, tak se nyní k pohledu na nekořské historické hasičské poklady zastavují kolemjdoucí i kolemjedoucí téměř každý den o to více…..
Popis stříkaček umístěných v nekořském hasičském minimuzeu:
První dvoukolová sundavací stříkačka r. v. 1874:
- podvozek dvoukolový – v r. 1890 doplněn přední bržděnou řiditelnou nápravou se sedátkem
- na zimu sáně pro koňské spřežení
- obsluha - 8 mužů na páce, poměr na páce 1 : 5
- jednostranné sání - z vlastní nádrže plněné lidským řetězem nebo z vnějšího zdroje vlastní sání
- jednostranný výstřik
-- nádrž na cca 3 vědra, válec 4 palcový, výkon cca 3 – 4vědra/min, dostřik cca 20 sáhů,
- výbava – proutěný koš, 2 savice – cca 2 sáhy/ks, hadice konopné cca 120stop, proudnice vrtání ½ palce, truhlík na náčiní
Koněspřežná pérová stříkačka R. A. Smekal, r. v. 1909
- podvozek čtyřkolový odpružený – 2 místa k sezení, 6 ke stání
- obsluha 6 - 8 mužů na páce, poměr na páce 1 : 7
- oboustranné - sání z vlastní nádrže plněné lidským řetězem, z vnějšího zdroje vlastní sání
- nádrž na cca 3,5 vědra, válec 5 palců, výkon cca 4 – 5věder/min, dostřik při vrtání proudnice 15mm vodorovně až 22 - 24 sáhů, svisle až 25 sáhů
- při vrtání proudnice 10mm a dvou proudů až 18 sáhů
- výbava: proutěný koš, 2 savice, proudnice vrtání 18 a 10mm, naviják na hadice, hadice konopné, žebřík, - truhlík na náčiní, hák, 2 svítilny
Renovace stříkačky byla rozložena do dvou let, důvodem byla možnost čerpánífinancíz Programu podpory kultury a památkovépéče Pardubického kraje. Na renovaci se finančně podílel Pardubickýkraj částkou 80.000 Kč, obec Nekoř 49.000 Kč, Sbor dobrovolných hasičů Nekoř 138.000 Kč. Celkováčástka renovace,včetně výroby 2ks kočárových lamp, byla 267. 000 Kč.