Dobu založení obce nelze přesně zjistit. V dávné minulosti se rozkládaly v poříčí Divoké Orlice daleko od lesy. Celý kraj patřil v X. století Slavníkovcům, po jejich vyhubení Vršovcům, později Hrabišicům ze Švábenic a v letech 1253 - 1278 Přemyslu Otakaru II. Tento panovník dal na příhodných místech lesy vymýtit a zakládal osady, jež ponejvíce osazoval Němci řemesjako osady lníky, jimž zajišťoval výhody a výsady. Je jisté, že Nekoř je původu staršího, Dlouhoňovice (Dlúho - ), Líšnice, Záchlumí, jež svými slovanskými jmény ukazují starobylost.
Historicky poprvé se Nekoř připomíná v popise diecese Pražské podle diakonátův a děkanátův jejich, jak pod Arcibiskupem Arnoštem z Pardubic mezi r. 1344 - 1350 sepsán byl. V soupise jsou uvedeny tehdejší "plebanie" (farnost). Nekoř je v seznamu uvedena.
Dějiny Nekoře, to jsou vlastně dějiny panství Žampažského a Kyšperského k nimž Nekoř patřila. Podle výpisu z Purkrechtní knihy panství Kyšperka jest v r. 1568 v obci Nekoři 30 gruntovníků a 19 chalupníků. K Nekoři se váže několik verzí a pověstí o neznámém hradu na Vejrově.
Málokomu z návštěvníků Pastvinské přehrady je asi známo, že při vycházkách v okolí přehrady mohou navštívit i zbytky malého neznámého středověkého hradu. Tyto zbytky jsou na skalnatém návrší v blízkosti přehradní hráze nad pravým břehem Divoké Orlice (ve směru od přehrady k Nekoři - Vejrovu). Jsou v blízkosti autobusové zastávky Nekoř - hráz. Od této zastávky zpět směrem k obci odbočíme po cca 120 metrech doleva a staneme na pokraji lesa, který vidíme již od zastávky. Tento lesní porost skrývá zbytky nevelkého neznámého hradu, ze kterého se zachoval především příkop, který na nepravidelném půdorysu obklopuje hradní areál. Příkop vytesaný ve skalách (jeho počátek a profil je velmi dobře patrný ze silnice vedoucí k úpatí přehradní hráze) je místy 3 až 4 m hluboký, 8 až 9 m široký a cca 100 m dlouhý, zřejmě však nebyl dokončen, jeho nejjižnější část chybí. Před příkopem je v podobě terénní vlny patrný val. V hradním areálu nad příkopem je patrna terénní vlna dlouhá cca 40 m, široká 1,5 m a vysoká od půl do dvou metrů. V ní se snad skrývá zbytek hradby.... a Jiné památky v zalesněném areálu již nenajdeme.
Historické zprávy o tomto hradě chybí. Místními je toto hradisko, zejména jiřní strž s pramenem a malou kapičkou zvané Na Šancích. V minulosti vznikly pověsti o tom, že zde stávala tvrz zemana Vejra či že hrad Vejrov spojovala codba s hradem Žampach, který patřil Pancíři ze Smojna na Žampachu a který zde udržoval posádku, která přepadala kupce na cestě vedoucí údolím Divoké Orlice....,
Historik Prof. Musil uvádí, že onen neznámý hrad je spíše jen němým svědkem událostí, která se odehrála na počátku osídlování krajiny na Divoké Orlici v okolí dnešního Klášterce nad Orlicí, Nekoře a Pastvin v 2. polovině 13. století. Počátek osídlování této zalesněné, divoké a odlehlé krajiny souvisel se založením křižovnického kláštera (řád křižovníků s červeným srdcem - cyriaků) v dnešním Klášterci nad Orlicí, někdy před rokem 1279. Pozůstatkem tohoto kláštera je dodnes gotický kostel v Klášterci nad Orlicí. Vedle křižovníků však začal kolem Divoké Orlice organisovat osídlování i nějaký šlechtický rod, pravděpodobně páni ze Zebína, předkové pozdějších pánů ze Žampachu. Klášteru zřejmě tato konkurence nebyla příjemná, a proto po roce 1279 požádal pražského biskupa Tobiáše z Bechyně, v době po smrti krále Přemysla II. jednoho z nejmocnějších mužů v Čechách, aby zakázal jakémusi šlechtici stavět hrad v sousedství klášterních majetků. Listina není totiž zachována, existuje jen formulář, který vznikl na jejím základě a zde jméno šlechtice, který má stavět hrad, chybí. A tak můžeme předpokládat, že biskup vyslyšel prosbu opata křižovnického kláštera, vydal příkaz k zastavení stavby hradu, který začal právě vznikat nad Nekoří. Majitel poslechl, hrad nedokončil a pro svoje sídlo si našel jiné místo, které mnichům nevadilo. Nedokončení hradní stavby se zdá nasvědčovat nedokončený příkop na Vejrově. Místo hradu pak zůstalo opuštěno a proto se o něm v listinách žádná zmínka neobjevila. A jeho nástupcem se stal asi dnešní Žampach. Více o hradu Vejrov zde
Návštěvník Nekoře či Pastvin se tedy může při rekreační procházce v okolí přehrady seznámit i s jednou z nejstarších hradních staveb na Ústecko-Orlicku.
K Nekoři od r. 1850 patří i osada Údolí, malebný to kout tohoto kraje. Majitel panství Kyšperského, hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, založil v roce 1693 v těžce příslušné úžlabině osadu Údolí. Bylo to původně 9 dvojitých chalup pro 18 rodin. Dle ústního podání bylo Údolí osazováno vzpurnými poddanými panství Kyšperského, kteří zde museli rubati dřevo.
Zeměpisná poloha Nekoře je 160 18? 54? východní délky od Grenow. a 490 59? 39? severní šířky. Obec je vzdálena 158,9 km východně od Prahy a 56,4 km od Hradce Králové. Plocha katastru je 1 207 ha. V roce 1890 měla i s osadami 2 132 obyvatel. 1. dubna 1945 měla obec Nekoř 1 640 obyvatel a na podzim 15. 11. 1945 již jen 1 373 a k 1.1.2017 má 946 obyvatel. Téměř třetina domů v obci je využívána k rekreaci.
VÝZNAMNÍ RODÁCI OBCE
- ThDr. Mikuláš Tomek
- PhDr. František Alois Maleček
- Ing. Miroslav Šmok
- prof. Pavel Šmok - mistr choreografie
- Ing. Josef Lux - významná osobnost polistopadové politické scény