Dnes, 28. července 2014 uplynulo 100 let od vyhlášení I. Světové války, tehdy nazývané Velká válka. Tento konflikt měl klíčový význam pro naše země, protože na jeho konci se zrodilo samostatné Československo. První světová válka představovala zřetelný mezník ve vývoji světové a především evropské civilizace. Prolnula snad všemi oblastmi lidského života a citelně poznamenala vše, od států, národů až po jednotlivé rodiny. Tato událost nesmazatelně zasáhla do historie i naší obce. Proto si jí připomeňme citací popisu událostí z obecní kroniky i připomenutím jmen padlých a zemřelých z naší obce, jejichž jména jsou zaznamenána v obecní kronice.
„Světová válka začala 28. července 1914 o 11 hodině dopolední, kdy Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Srbsku. První výstřel z pušky ozval se týž den 28. července mezi 6. a 7. hodinou večerní. Velitel rakousko-uherské pěší hlídky desátník Petranie obsadil Cikánský ostrůvek v Sávě proti Bělehradu. Když se k ostrovu přiblížila srbská strážní loď, Petranaie vystřelil a zabil srbského kormidelníka.
Statistika mezinárodního úřadu práce v Ženevě o ztrátách ve světové válce je nejspolehlivějším pramenem informací o válečných ztrátách. Její číslice ze všech statistik nejvíce odpovídají skutečnosti nebo se jí alespoň blíží.
Podle této statistiky šlo na válečná pole 70 milionů mužů. Více než polovina stala se válčícím stranám nepotřebnou následkem usmrcení, zmrzačení nebo zajetí. Ze 70 milionů válečníků vrátilo se zdravých (nebo zdánlivě zdravých) domů hned po válce 34 milionů. U značného procenta z nich projevily se následky válečných útrap teprve později. 10 milionů lidí bylo na frontách pobito. Každý sedmý muž zaplatil válku svým životem. Skoro každý devátý vrátil se domů bez některého údu, slepý či jinak zle znetvořený. Ještě dalších 14 milionů lidí bylo zraněno, ale u nich zranění nenechalo tak hrozných následků. 6 milionů lidí bylo zajato nebo se stali nezvěstnými a možno říci, že značná část z nich rozmnožila řady mrtvých, neznámých vojínů. Číslice zabitých zvýší se tím ještě na 12 milionů.
Světová válka trvala celkem 1550 dní. Připadá tedy na každý den 7742 mrtvých. Každou hodinu umíralo na frontách 323 lidí. Zraněno bylo denně 13095 mužů, čili 545 každou hodinu.
Hmotné škody odhadl bývalý americký prezident Hoover astronomickou číslicí 400 miliard dolarů (asi 10 bilionů Kč).“
Na jiném místě Kronika obce Nekoř dále uvádí:
Dne 26. července 1914 byla vyhlášena mobilizace. Bez nadšení, s těžkým srdcem nastupovali čeští záložníci ke svým plukům. Počet mobilizovaných není možno kronikáři zjistiti. Dne 28. července 1914 byl vydán císařský manifest tohoto znění:
Mým národům!
Bylo mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války.
V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.
Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci k zabezpěčení jeho državy po dlouhých letech míru chopil se meče.
………
A tak jsem nucen přikročiti k tomu, aby se moci zbraní opatřily nezbytné záruky, které mají zabezpečiti Mým státům pokoj uvnitř a trvalý mír na venek.
V této vážné chvíli Jsem si plně vědom celého dosahu svého rozhodnutí a své zodpovědnosti před Všemohoucím. Vše Jsem prozkoumal a uvážil. S klidným svědomím nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje.
Spoléhám na Svoje národy, kteří ve všech bouřích vždy v jednotě a věrnosti kolem Mého trůnu se seřadili a pro čest, velikost a moc vlasti k nejtěžším obětem vždy byli ochotni.
Spoléhám na statečnou, obětavým nadšením naplněnou brannou moc Rakousko-Uherska.
A důvěřuji ve Všemohoucího, že Mým zbraním dopřeje vítězství.
František Josef v. r.
Dne 4 srpna 1914 rozhodlo zastupitelstvo se zřetelem k tomu, že mnoho mužů bylo povoláno k vojenské službě , učiniti větší bezpečnostní opatření a zvýšilo počet ponocných ze 2 na 3. Dále ustanovilo pro Nekoř 3 polní hlídači a pro osady po 1. Celkem bylo ustanoveno 6 těchto hlídačů. Dne 30 října rozhodlo zastupitelstvo o první dodávce obilí. Obec měla dodati v měsíci listopadu 60q ovsa, v prosinci 50q žita a 11 q pšenice.“
Postupně následovaly další dodávky, rozběhlo se upisování válečných půjček a další dodávky. V únoru 1915 byl v obci proveden soupis zásob obilí a mouky, který ukázal, že obec Nekoř se svými zásobami do zní nevydrží… Podobná situace byla všude.
Byla ustanovena místní vyživovací komise, všeobecně později zvaná chlebová, která se starala o nákup obilí a mouky pro občany obce. Postupně bylo císařskými dekrety zavedeno vázané zásobování obyvatelstva. K útrapám lidí v době válečných let, chlebenkách, nedostatku peněz, poukázkách na odběr zboží , sběru kovů, upisování válečných půjček a dalšímu strádání civilního obyvatelstva v Nekoři se ze stránek obecní kroniky ještě vrátíme…..
V příloze vzpomeňme jména nekořských padlých uvedená v Nekořské kronice.....
